Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mika Häkkinen
Mika Häkkinen v roce 2006
Stát	Finsko
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní sezóny	1991 - 2001
Týmy	Lotus, McLaren
Závody	165
Mistr světa	2 (1998, 1999)
Vítězství	20
Stupně vítězů	51
Body	420
Pole positions	26
Nejrychlejší kola	25
První závod	Grand Prix USA 1991
První vítězství	Grand Prix Evropy 1997
Poslední vítězství	Grand Prix USA 2001
Poslední závod	Grand Prix Japonska 2001

Mika Pauli Häkkinen (* 28. září 1968, Vantaa) je finský automobilový závodník a pilot Formule 1, přezdívaný Létající Fin.

Ve Formuli 1 závodil v sezónách 1991-2001, přičemž v sezóně 1998 a 1999 se stal mistrem světa. Celkem startoval ve 165 velkých cenách ve kterých 20× zvítězil, 51× stál na stupních vítězů a 26× startoval z pole position.

[editovat] Létajíci Fin

Mika zůstane v paměti příznivců formule 1 a McLarenu jako ohromně rychlý závodník s takřka abnormálně chladným vystupováním. Jako by ho nic nedokázalo vzrušit. Tedy dokud v roce 1998 nezískal titul mistra světa, který si svým uměním zasloužil. Tenkrát dal citům volný průchod. Jeden z nejrychlejších jezdců v historii formule 1 se konečně dočkal odměny.

Po získání titulu mistra Finska v motokárách si koupil vůz formule Ford od krajana J.J.Lehta a cestou za skandinávským titulem za rok 1987 překonal většinu jeho rekordních kol. Potom vyhrál v roce 1988 Evroseriál GM a postoupil do britské formule 3. Po problematické sezoně ve stáji , která byla v dané kategorii nová, nastoupil roku 1990 do zavedené stáje West Surrey Racing a v boji o titul porazi krajana Miku Sala.

Mezitím ještě stihl jako host vyhrávat závody mistrovství Německa a Itálie. Na té úrovni se pasoval do role nejlepšího závodníka. Málem vyhrál i velkou cenu v Macau, jenže mu nevyšel manévr, jimž chtěl v posledním kole předjet Michaela Schumachera. Sťukli se a Mika byl za závodu vyřezen. Bylo to zbetečné, protože se do konečného výsledku započítávaly dvě jízdy a Mika tu druhou vyhrát nemusel. To ale zdaleka nebylo jejich poslední klání...

Häkkinen už se na cestě do královské disciplíny automobilového sportu prokazatelně neměl co učit, a tak do ní skočil rovnou. První stanicí byla stáj Lotus. V debutu ve Phoenixu, kde měl za soupeře samé slavné jezdce, ho zradil stroj. V roce 1992 dosáhl nejvýš na čtvrté místo v Maďarsku. Na vkus jeho manažera Kekeho Rosberga byly mechanické závady moc časté, a proto jej na sezonu 1993 umístil do McLarenu. Spoléhal totiž na to, že Ayrton Senna závodění zanechá. Potíž byla v tom, že se Brazilec rozhodl závodit dál, a na Miku zbylo jen místo zkušebního jezdce. Přece jen si ještě do konce roku zazávodil, jelikož se Michael Andretti vracel do Indy Cars. Mika vyvrátil názor všech odborníků , když se na první pokus v Estorilu kvalifikoval před Ayrtonem Sennou. Tím si získal práci na další rok. V Belgii skončil druhý, k tomu přidal pět třetích míst.

V první fázi ročníku 1995 se McLaren MP4/10 choval mizerně. Až když byl k dispozici MP4/10B, Mika dojel dvakrát druhý. V Austrálii utrpěl poranění hlavy, ale v letech 1996 a 1997 zajel dobře pokaždé, když na to McLaren měl. Po zklamání v Silverstone a na Nürburgringu se v Jerezu dočkal prvního vítězství.

V sezoně 1998, kterou zahajíl vítězstvím v Austrálii, to šlo výborně-vyhrál ještě sedmkrát, v posladním závodě porazi Michaela Schumachera a zajistil si titul. Rok nato jej obhájil. V roce 2000 bylo Ferrari silné, Mika vyhrál za McLaren pouze čtyři závody a celkově skončil druhý za Schumacherem.

Na začátku sezony 2001 ho vyváděly z míry mechanické poruchy a zdálo se že je deprimovaný. Do konce roku stačil ještě dvakrát vyhrát. Potom si vzal rok volna a nakonec z toho bylo ukončení závodní činnosti.

[editovat] V datech

• 1968
  • narodil se 29.září v Helsinkách ve Finsku
• 1986
  • mistr Finska, Skandinávie a Švédska v motokárách
• 1987
  • mistr Finska, Skandinávie a Švédska ve formuli Ford
• 1988
  • mistr evropského seriálu formule Opel a druhý v britském seriálu
• 1990
  • britský šampion ve formuli 3 před Mikou Salem; devět vítězství
• 1991
  • naskočil do formule 1 za Lotus; ve třetím závodě v málo uznávaném autě dojel pátý
• 1992
  • za Lotus se dvakrát umístil čtvrtý a celkově skončil osmý
• 1993
  • dal se k McLarenu, neboť spoléhal na Sennův odchod; tan však zůstal a Mika se dočkal, až když dostal padáka Michael Andretti; hned v první kvalifikaci byl rychlajší než Senna
• 1994
  • celkově klasifikován čtvrtý; šestkrát na stupních vítězů, i když ani jednou jako vítěz
• 1995
  • motory Mercedes znamenaly naději, né však vítězství; v závěrěčné VC Austrálie utrpěl poranění hlavy
• 1997
  • opět celkově pátý, ale konečně dosáhl vítězství - v posledním závodě v Jerezu
• 1998
  • vyhrál osm závodů, v posledním porazil v boji o titul Michaela Schumachera
• 1999
  • znovu mistram světa, tentokrát jen po pěti vítězstvích; v posladním závodě porazil Eddieho Irvina ve Ferrari
• 2000
  • druhý za Michaelem Schumacherem; vyhrál VC Španělska, Rakouska Maďarska a Belgie
• 2001
  • celkově pátý, dvě vítězství; ztratil elán, vzal si rok volna
• 2002
  • oznámil ukončení kariéry automobilového závodníka

[editovat] Kariéra ve formuli 1

• Žlutě - vítězství
• Modře - 2. místa
• Červeně - 3. místa
• Zeleně - bodoval
• Tučně - pole position

Vozy

• 1991 - Lotus
• 1992 - Lotus
• 1993 - McLaren
• 1994 - McLaren
• 1995 - McLaren
• 1996 - McLaren
• 1997 - McLaren
• 1998 - McLaren
• 1999 - McLaren
• 2000 - McLaren
• 2001 - McLaren

Finští jezdci Formule 1

Leo Kinnunen | Mikko Kozarowitsky | Keke Rosberg  | J J Lehto | Mika Häkkinen  | Mika Salo | Kimi Räikkönen  | Heikki Kovalainen |

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Mika Häkkinen